- Čermák K . --- 21. 3. 2003
Re: Dvě matky.
Chtěl bych na tento dobrý příspěvek navázat. Někdy se hovoří o tom, že některý původ (kmen nebo linie) včel má geneticky danou schopnost obměny matek tichou výměnou. Dokonce snad, že je na tuto vlastnost vyšlechtěn. Z toho vlastně plyne, že jiné původy včel snad tuto schopnost nemají. To je ovšem zcela chybné chápání biologie i genetiky včel, protože schopnost tiché výměny matky má přece každé včelstvo! To, že někdy se výměna matky uskuteční rojením, příp. odchovem náhradní matky, přece neznamená, že by včelstvo tuto schopnost nemělo anebo mělo slabě vyvinutou. Spíš by se místo toho mělo hovořit o sklonu k rojivosti: malý vs. velký. Pokud je malý (geneticky, vlivem ošetřování, stanoviště a podmínek snůšky aj.), vymění si včelsvo matku v případě nutnosti (zestárne, onemocní apod.) samo tedy "tiše". Vždyť i prvoroj se starou matkou si ji bude muset nejspíš vyměnit "tiše", pokud se s ní příští rok znovu neodrojí.
K. Čermák
----- Original Message ----- From: "Vita Vydra" <vydra/=/fsv.cvut.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, March 10, 2003 4:43 PM Subject: Re: Dvě matky.
> Zdravím! > Rojivost, resp. sklon k tiché výměně matek jsou podle mne dvě základní navzájem se > doplňující strategie přežití včelstev. Obě jsou hluboce geneticky zakódovány. Vtip je v > tom, že v letech tučných jsou úspěšnější včelstva, která riskují, hodně plodují a rojí > se, v letech hubených nemají šanci, přežijí jen včelstva s úsporným konzervativním > chováním (nerojivá, se sklonem k tiché výměně). Zvýšená rojivost včelstev chovaných > člověkem byla v době nedávno minulé dána tím, jak člověk svá včelstva rozmnožoval a také > tím, že o roje pečoval (krmil). Dnes, kdy se skoro všichni naučili množit včelstva > dělením, je rojivost přirozeně na ústupu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2623
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |