- Čermák K . --- 21. 3. 2003
Re: Dvě matky.
Chtěl bych na tento dobrý příspěvek navázat.
Někdy se hovoří o tom, že některý původ (kmen nebo linie) včel má geneticky
danou schopnost obměny matek tichou výměnou. Dokonce snad, že je na tuto
vlastnost vyšlechtěn. Z toho vlastně plyne, že jiné původy včel snad tuto
schopnost nemají. To je ovšem zcela chybné chápání biologie i genetiky včel,
protože schopnost tiché výměny matky má přece každé včelstvo! To, že někdy
se výměna matky uskuteční rojením, příp. odchovem náhradní matky, přece
neznamená, že by včelstvo tuto schopnost nemělo anebo mělo slabě vyvinutou.
Spíš by se místo toho mělo hovořit o sklonu k rojivosti: malý vs. velký.
Pokud je malý (geneticky, vlivem ošetřování, stanoviště a podmínek snůšky
aj.), vymění si včelsvo matku v případě nutnosti (zestárne, onemocní apod.)
samo tedy "tiše". Vždyť i prvoroj se starou matkou si ji bude muset nejspíš
vyměnit "tiše", pokud se s ní příští rok znovu neodrojí.
K. Čermák
----- Original Message -----
From: "Vita Vydra" <vydra/=/fsv.cvut.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 10, 2003 4:43 PM
Subject: Re: Dvě matky.
> Zdravím!
> Rojivost, resp. sklon k tiché výměně matek jsou podle mne dvě základní
navzájem se
> doplňující strategie přežití včelstev. Obě jsou hluboce geneticky
zakódovány. Vtip je v
> tom, že v letech tučných jsou úspěšnější včelstva, která riskují, hodně
plodují a rojí
> se, v letech hubených nemají šanci, přežijí jen včelstva s úsporným
konzervativním
> chováním (nerojivá, se sklonem k tiché výměně). Zvýšená rojivost včelstev
chovaných
> člověkem byla v době nedávno minulé dána tím, jak člověk svá včelstva
rozmnožoval a také
> tím, že o roje pečoval (krmil). Dnes, kdy se skoro všichni naučili množit
včelstva
> dělením, je rojivost přirozeně na ústupu.
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2623
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |